VŠE O PĚSTOVÁNÍ MERUŇKY 

Meruňka obecná pochází z Dálného východu, ale jako „meruňkový strom“ je dobře známá i u nás, a existují i odrůdy vyšlechtěné přímo v České republice.  
 
Bez řezu může strom dorůst až do výšky 7 metrů a v ideálních podmínkách se dožít několika desítek let. Kvete už brzy na jaře, ale ne každý rok plodí stejně – a to i navzdory veškeré péči! Různé odrůdy dozrávají od konce června do začátku srpna a plody dozrávají poměrně rychle. 

Meruňkám se nejlépe daří na slunných, světlých místech, kde je půda bohatá na živiny. Dobře rostou v blízkosti slunečnic, jiných peckovin nebo švestek. Rostliny jako bazalka, červená cibule, česnek, pelyněk nebo kostival je mohou chránit před škůdci. Vhodnými sousedy jsou i jahody, vinná réva nebo chřest, ale nevhodná je blízkost rajčat, paprik, brambor, lilků, petúnií a šalvěje, protože mohou přenášet nemoci, které se snadno rozšíří i na meruňky. Před výsadbou doporučujeme zkrátit konce kořenů o cca 2 cm zahradnickými nůžkami, čímž podpoříme růst kořenového systému. Jáma musí být tak velká, aby se do ní kořeny pohodlně vešly. Stromek má stát rovně a místo očkování musí být vždy nad úrovní půdy. Po výsadbě strom důkladně zalijeme. 

Řez meruňky

Pro bohatou a zdravou úrodu je pravidelné prořezávání meruňky nezbytné. Důležité je vědět, jak a kdy řez provádět. Meruňka často nasazuje více květů, než kolik zvládne proměnit v plody, proto je výhodné mladé plody protrhat – díky tomu zbývající plody dorostou větší a zdravější. Řez a protrhávání také zlepšují cirkulaci vzduchu v koruně stromu, což snižuje riziko onemocnění. 

Cílem řezu není jen odstranit nemocné, suché nebo křížící se větve, ale také formovat korunu. Nejideálnějším tvarem je tvar písmene “V”, který zajistí dostatek světla a vzduchu – a tedy i větší úrodu. 

Už po výsadbě je vhodné začít tvarovat strom řezem. Základ koruny tvoří větve, které nerostou přímo vzhůru. Větve rostoucí v ostrém úhlu, poškozené nebo příliš nízko (méně než 50 cm od země) odstraníme. Strom nenecháváme vyrůst výše než 1 metr – tak se bude lépe ošetřovat i sklízet. Boční větve také zakracujeme – na každé větvi necháme alespoň jeden pupen. I starší stromy potřebují řez: hlavní větve zakrátíme asi na 75 cm a prořežeme korunu, aby do ní mohlo pronikat světlo i vzduch. 

Nejčastější choroby 

Meruňku může napadnout řada chorob – proti většině z nich je důležitá prevence, protože napadený strom se často už zachránit nedá. Infekce ovlivňuje listy, výhony i úrodu. Nejčastější jsou houbové choroby, které často přezimují v půdě nebo v organickém odpadu, proto je nezbytné strom postřikovat na jaře i na podzim. Jakmile zaznamenáme příznaky onemocnění, je dobré postižené části okamžitě odstranit. 

Padlí: Název dostalo podle vzhledu – jako by byly listy posypané moukou. Zpočátku se objevuje jako malé skvrny, ale bez ošetření může pokrýt celý strom. Listy se deformují, výhony křiví, později se infekce přenese i na plody. 

Skvrnitost listů (Apiognomonia): Na listech se objevují žluté skvrny, které se postupně rozšiřují. Listy se kroutí a skvrny mění barvu. 

Moniliová hniloba: Jedna z nejnebezpečnějších chorob – napadá výhony, pupeny, listy, květy i plody. Už při květu lze pozorovat hnědnutí květů, později se na plodech objeví hnědé skvrny. Plody začnou na větvích hnít a mumifikovat. 

Děrovitost listů: Na listech se nejprve objeví načervenalé až hnědé skvrny, které se časem změní v otvory. Napadené listy později usychají. Při dlouhodobé infekci nevytváří mladé výhony pupeny a dochází k výskytu klejotoku. Bez zásahu se nemoc vrací každý rok a strom může odumřít. 

Kadeřavost listů (Taphrina deformans): Typická hlavně pro broskve, ale občas se objeví i u meruněk. Způsobuje deformaci listů, které později usychají. Napadá i mladé výhony, které se křiví a zasychají. Nejvíce ohrožuje mladé stromy. 

Z hmyzu představuje hrozbu například chroust – jeho larvy poškozují kořeny, dospělci listy a květy. Nejčastějším škůdcem je ale mšice – rychle se množí a skrývá se hlavně na spodní straně listů. Významné škody může způsobit i obaleč meruňkový, který často šíří moniliózu. 

Postřik meruněk 

Přípravek Greenman Agro obsahuje prospěšné bakteriální kultury, které posilují imunitu meruňkových stromů, jejich odolnost, schopnost zvládat stres, zvyšují odolnost vůči suchu i infekcím, zlepšují příjem živin a jejich využití. Mnoho zákazníků v prvním roce používá přípravek souběžně s jinými postřiky – např. nejprve postřik s mědí a sírou, a o pár týdnů později aplikace Greenman Agro. Doporučujeme dodržet 1–2 týdny rozestup, aby se prospěšné bakterie mohly uchytit. 

Hlavním účinkem přípravku je výrazné zvýšení výnosu a zlepšení odolnosti vůči suchu. Zředěný ve vodě se doporučuje používat v koncentraci 10 %, ideálně pomocí multifunkčního hadicového postřikovače, který zajistí rovnoměrné a správné dávkování. 

Greenman Agro je možné použít i po rašení pupenů a během kvetení – pro včely není nebezpečný. Výrazně pomáhá všem, kdo pěstují v bio režimu, ať už na poli nebo na zahradě. 

Sklizeň a skladování meruněk

Meruňky sklízíme ve chvíli, kdy začnou příjemně vonět, jsou na dotek lehce měkké, ale ještě ne kašovité. Opatrně je jemně zmáčkneme a krouživým pohybem odtrhneme od větve. Období sklizně trvá od června do září, záleží na odrůdě a počasí. 

Čerstvé plody lze skladovat jen krátce – v lednici vydrží maximálně týden. Před zmražením je třeba odstranit pecky, protože mohou ovlivnit chuť. Plody lze samozřejmě i sušit nebo zavařovat. 

Proč jíst meruňky? 

Meruňky mají výjimečně vysoký obsah vitamínů A a C. Jsou také bohaté na niacin, kyselinu listovou a beta-karoten. Obsahují významné množství draslíku, vápníku a fosforu. Jsou vynikajícím antioxidantem, prospívají oběhové soustavě i činnosti jater. 

Konzumovat je můžeme čerstvé, jako džem nebo kompot!